Po vyhlášení západních sankcí v loňském roce, které zakazují jakékoliv dodávky či poskytování jakýchkoliv služeb ruským leteckým společnostem a ruským subjektům se spekulovalo nad dopady nedostatku náhradních dílů na fungování ruské civilní dopravy. Zatím se nezdá, že by nedostatkem náhradních dílů ruské letecké společnosti, jakkoliv trpěly. Čtenář může spekulovat proč.
Poněkud nečekaně se však vážný problém vynořil jinde. Provozovatelé letadel An-2 nyní varují před akutním nedostatkem náhradních dílů. Letadla An-2 jsou nezastupitelná, neboť zajišťují spojení pro vesnice v těžko dostupných místech a řadu dalších speciálních činností.
Provozovatelé upozorňují, že některé náhradní díly mohou dojít již za šest měsíců, což povede k postupnému vyřazování An-2 z provozu. Nějakou dobu lze pracovat s repasovanými díly, ale dlouhodobé řešení to není. Konkrétně se nedostává asi 60 různých položek náhradních dílů. Mezi nimi jsou díly, které jsou nezbytné při generálních opravách motorů.
V aktivním provozu je v Rusku podle regulátora Rosaviacija 218 exemplářů An-2, z nichž 40 slouží u dopravců pro přepravu cestujících. Další An-2 plní všechny možné služby, a to od protipožárního hlídkování po práce v zemědělství.
V příštím roce má přijít na trh nástupce An-2, letoun LMS-901 Bajkal, ale ten zprvu přijde se západními motory H80-100, což kvůli sankcím není perspektivní řešení. Bajkaly s domácími motory VK-800SM (ВК-800СМ) postoupí do komerčního provozu až v roce 2025.
Výrobce, společnost UZGA získala kontrakty na dodávku asi 60 letadel. Očekává se, že závod bude dopravním společnostem schopen dodávat asi 25 letadel ročně, později až 50 letadel. Do konce roku 2030 se předpokládá dodávka 154 exemplářů. Největším zákazníkem bude společnost Aurora, která hodlá objednat přes stovku letadel. Přechod na Bajkaly (i pokud budou k dispozici včas a dostatečném množství) není zdaleka bez problémů.
Dopravci však upozorňují, že Bajkal se stane plnohodnotnou náhradou An-2 teprve v okamžiku, kdy budou vyráběny všechny potřebné verze. Od roku 2025 však bude dodávána pouze základní verze pro 9 cestujících, začátek výroby dalších verzí bude blíže konce dekády.
Dalším vážným problémem jsou rostoucí náklady na provoz An-2 a investice na obměnu letadel. Cena generální opravy An-2 proti stavu před pandemií vyrostly z 3 milionu rublů do 6 milionu rublů a cena generální opravy motoru z 600.000 rublů na 2 miliony rublů. Stouply i provozní náklady, a to např. v souvislosti se zdražením oleje Aeroshell W100, W120.
Zatímco dnešní ceny An-2 se pohybují od 3 milionu do 15 milionu rublů (720 tisíc až 3,6 milionu korun), a to podle hodin do generální opravy, turbovrtulový Bajkal vyjde na 151 milionů rublů. Bez státních subvencí by přechod z An-2 na Bajkal byl pro dopravce komerční sebevraždou.
LMS-901 Bajkal je schopen operovat z nezpevněných ploch a fungovat v bezhangárovém režimu i na Dálném severu. Rozměrově je o něco menší než An-2, což garantuje, že letadlo může bez problémů létat na všechna letiště (nebo plochy), které dnes využívají letadla An-2. Proti An-2 má Bajkal vyšší kabinu a větší nákladové dveře, což má usnadnit manipulaci s náklady.
Podle platných ruských předpisů musí jednomotorové letadlo sloužící komerční přepravě cestujících při letu v cestovní výšce 3.000 m dosáhnout po vysazení motoru nejbližší vhodné upravené plochy pro přistání. Pro Bajkal to znamená, že taková plocha musí být nanejvýš 45 km vzdálena od dráhy letu. To do určité míry diktuje požadavky na provoz letadla i z velmi špatných ploch.
Problém nedostatku náhradních dílů zřejmě nepostihne letadla An-24/An-26, neboť ty chce Rusko zajistit z Číny. Jedná se o díly, které do roku 2014 ruské společnosti dovážely z Ukrajiny. Záměr oznámil zástupce šéfa regulátora Rosaviacije Andrej Dobrjakov. Jedná se např. o komponenty a motory AI-24, které dříve dodával záporožský Motor Sič.
Čínští výrobci, dopravci a opravárenské závody mají podle názoru Rosaviacie značné zásoby náhradních dílů, přičemž některé díly si sami vyrábějí.
Celkem 14 ruských leteckých společností provozuje 88 letadel An-24/26. Největším provozovatelem jsou IrAero, které mají v aktivním provozu 20 exemplářů. Přes stovku letadel An-26 provozuje ruské vojenské letectvo.
Čína vyráběla letadla An-24 od roku 1977 pod označením Xian Y-7, přičemž první sériový letoun se dostal do vzduchu až v roce 1984. Již bez licence pak byly vyráběny An-26, které dostaly označení Y-7H.
Letadlo Y-7 bylo následně zásadně modernizováno do verze Xian MA60. Letadlo bylo certifikováno v roce 2000 a je poháněno motory Pratt & Whitney Canada PW127.
(Foto: Military Review, Avionews, Alchetron, Defense Blog, planes.cz)
A koho to tady trápí? Očividně jen redakci.
Celkem 2 záznamy
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém
Vôbec netrpia nedostatkom náhradných dielov...
https://onemileatatime.com/news/aeroflot-tells-staff-stop-reporting-malfunctions/
Tie články tu píše niekto z brucha? Ideálne by bolo si aspoň preveriť situáciu.