Trumpova cla v leteckém průmyslu

• 08.04.2025 18:57

Prezident Donald Trump 2. dubna oznámil, že jeho administrativa zavede s platností od 5. dubna 10% cla na dovoz ze všech zemí. Od 9. dubna pak administrativa uvalí dodatečná „reciproční“ cla na země, „se kterými mají Spojené státy největší obchodní deficity“, uvádí Bílý dům. To se týká i EU. Nová cla v těchto dnech vstupují v platnost. V prvním kroku se jedná o plošné opatření, tj. jakýsi „kobercový nálet“.

Plošné zavedení cel prezidenta Trumpa má odstranit nesymetrii mezi výší cel na zboží dovážené do USA a výší cel uvalených na zboží importované z USA. Cla jsou prostředkem k řešení obrovského deficitu USA v obchodování se zbožím, který podkopává americkou domácí produkci. Vyřešit tento problém je nevyhnutelné, protože jinak hrozí USA bankrot, který by měl drastický dopad na celý svět.

Situace v odvětví letecké výroby je velmi specifická a liší se od typického stavu, a to hned ze dvou důvodů:

1. Po 45 letech toto opatření zásadně mění systém cel na dopravní letadla a jejich součásti. Prodej letadel je od roku 1980 ve Spojených státech a dalších zemích, které podepsaly Dohodu o obchodu s civilními letadly, osvobozen od cel.
2. Americký letecký průmysl vykazuje výrazný obchodní přebytek – tj. vývoz převyšuje dovoz. Šéf Boeingu Ortberg dne 2. dubna uvedl, že 80 % systémů a součástí Boeingů je domácí provenience, zatímco export letadel tvoří 80 % produkce.

Boeing: hrozba nebo příležitost?

Americký letecký průmysl se proto snaží zajistit výjimky z plošně stanovených cel. Argumentuje, že daňová opatření zvýší ceny a mohou způsobit dlouholeté narušení už tak křehkého dodavatelského řetězce. Zatímco Boeingu může za určitých okolností přinést nová situace výhody, dodavatele může výrazně ohrozit.

Senior Managing Director pro globální strategické iniciativy v oblasti komerčního prodeje a marketingu společnosti Boeing Malcolm An uvedl, že Boeing aktivně pracuje na zmírnění jakýchkoli dopadů, i když úplné důsledky zatím zůstávají nejisté. „Co se týče cel, v krátkodobém horizontu Boeing pracuje na zmírnění dopadů na globální dodavatelský řetězec. To je náš hlavní cíl,“ uvedl na konferenci Routes Asia 2025.

Cla v navržené podobě by mohla mít negativní dopady oběma směry. Boeing například uvádí, že nakupil vloni v Číně díly a služby za 1,5 miliardy. Zároveň takřka každé moderní letadlo v Číně obsahuje systémy a díly dovážené z USA. Bez zajištění výjimek čelí výrobci v leteckém průmyslu vyšším nákladům. Letecké společnosti by tak mohly platit více za vše od nových letadel až po náhradní díly.

To, jak bude Boeing vyjednávat s americkou vládou, do značné míry rozhodne, jaký bude mít nová situace dopad. Silná pozice Boeingu pro vyjednávání je podepřena faktem, že jde o největšího amerického vývozce měřeno hodnotou v dolarech a firmu s mimořádným strategickým významem pro USA.

Pokud by vše zůstalo tak jak je, cena letadel by se zvýšila, neboť by se nejspíš zvýšila cena komponent a systémů. Tento argument však také není univerzálně platný, neboť díky slabšímu dolaru se letadla stávají levnější pro ty zákazníky, kteří mají většinu výnosů v jiných měnách.

Příkladem budiž Boeing 787. Toto letadlo zahrnuje 60 % komponent ze zahraničí. Klíčové části, letadla, jako jsou křídla, sekce trupu a motory, jsou dodávány ze zemí jako Japonsko, Itálie, Velká Británie a další. Vzhledem k novým clům na některé z těchto dovážených součástí se náklady na vstupy zvýší. Boeing 787 je však spíše výjimkou, a to kvůli vysokému podílu částí dodávaných z Japonska (křídla a části trupu). Horizontální stabilizátor je dovážen z Itálie. V případě 737 je poměr domácí výroby výrazně vyšší.

Cla vyhlášená Trumpem jsou médii často prezentována takřka jako konec světa a zároveň cosi definitivního. Jenomže vyhlášené výše cel zdaleka nejsou „vytesány do skály“, ale z velké části jsou pozvánkou k přímým, bilaterálním jednáním o konkrétní výši cel a zároveň o snížení obchodního deficitu. Trump na to opakovaně upozorňuje a vyjadřuje připravenost vyjednávat se zeměmi, které navrhnou cesty ke snížení deficitu. A naopak, nebude vyjednávat se zeměmi, které deficit řešit nechtějí.

„Kobercový nálet“ nových cel na všechny země se těmito jednáními změní na „selektivní, snajperský přístup“. Jinými slovy, čísla, která vidíme dnes, nejsou to, co bude (v řadě případů) nezbytně platit během několika měsíců. Trump je silným vyjednavačem. Výrobce jako Boeing z toho může profitovat.

Zmíněná bilaterální jednání jsou momentem, který může Boeingu i příslušným zemím výrazně pomoci. Týká se to zejména největších trhů, jako jsou Čína a Indie. V obou případech se jedná o země s vysokým obchodním deficitem, tj. země, které daleko více vyvážejí do USA, než z USA dovážejí. Zároveň jde o trhy, které preferují Airbus. Masivní nákup Boeingů by deficit mohl snížit, aniž by to pro tyto země představovalo zátěž.

V srpnu 2024 Boeing uvedl, že poptávka po letecké dopravě v pevninské Číně by mohla růst o 5,2 % ročně, čímž by se Čína mohla znovu stát největším trhem letecké dopravy na světě. Čínskou poptávku Boeing odhaduje na více než 8800 letadel během příštích dvou desetiletí – 60 % nových letadel připadá na růst a 40 % na obnovu leteckého parku. Tato čísla jsou nárůstem proti předchozím odhadům společnosti. Dosáhnout dohody s Čínou bude velmi obtížné, nikoliv však vyloučené. 

Indie bude podle všeho Trumpovým úspěchem. Premiér Modi již vstoupil do přímých jednání s Trumpem o řešení obchodního deficitu. Trump uvalil na dovoz z Indie cla ve výši 26 %. Průměrná výše cel uvalených Indií na dovoz z USA je okolo 52 %. Vládní zdroje minulý týden agentuře Reuters sdělily, že Indie je otevřená snížit cla na více než polovinu amerického dovozu v hodnotě 23 miliard dolarů. Indie v mezidobí cla na některé položky již snižuje a rovněž snížila „zdanění“ reklam Googlu.

Vietnam, na který uvalil Trump jedny z největších cel, a to 56 %, již požádal o pozastavení rozhodnutí o clech a je připraven jednat i o volném obchodě, tj. beze cla. O clech je připravena jednat také Indonésie.  

Izrael v pondělí oznámil, že dosáhl dohody s USA a premiér Benjamin Netanjahu v Bílém domě nabádal ostatní země, aby s USA vyjednaly nové dohody.

Zájem o jednání o tarifech již vyjádřilo asi 50 zemí. Na Trumpově seznamu je 56 zemí, které platí USA méně než USA těmto zemím.

Evropská unie mezi nimi není a nejspíš hned tak nebude. Unie chce o odvetných opatřeních hlasovat 9. dubna. Ursula von der Leyenová již vyhlásila, že EU „se laserově“ zaměří na diverzifikaci svého exportu na neamerické trhy. Otázkou je, kde je najít.

Airbus by neměl být cly významně dotčen

Jaké bude mít nová politika dopady na Airbus zatím nikdo neví. Americká cla zahrnují 20 % na Evropskou unii, tj. také na Airbus. Případné dopady na Airbus nejsou tak vážné, jako případné dopady na Boeing. Toto přesvědčení trhů vyjadřuje i vývoj hodnoty akcií, které se u Boeingu za několik posledních dní potopily asi o 20 %, zatímco u Airbusu pouze o necelých 5 %. Menší je však také příležitost Airbusu na nové situaci profitovat.

Guillaume Faury na jednání s investory oznámil, že podle toho, jak se situace bude vyvíjet, mohou být upřednostněny dodávky na trh mimo USA. Faury se nedávno sešel rovněž s prezidentem Macronem, ale k čemu konkrétně toto jednání vedlo, nebylo zveřejněno. Airbus nakupuje mnoho systémů a komponent z USA, takže je možné, že získá nějakou výjimku. To ovšem pouze v případě, že EU bude připravena o clech a deficitu vyjednávat. Zatímní vyjádření naznačují, že EU připravuje odvetná opatření.

„Máme velkou poptávku z ostatních částí světa, takže pokud narazíme na velmi významné potíže s dodávkami do USA, můžeme se přizpůsobit tím, že urychlíme dodávky jiným zákazníkům, kteří o letadla velmi stojí,“ uvedl Faury. „Opravdu, nakupujeme hodně z USA. Prodáváme do USA, vyrábíme, montujeme a vyvíjíme v USA jako jen málokteré jiné společnosti… a věříme, že cla v tomto odvětví by byla ztrátová pro obě strany,“ řekl na tiskové konferenci. Při prezentaci výročních výsledků Airbusu v Toulouse řekl, že by skupina „neměla být přímo ovlivněna cly“.

Airbus ročně utratí 15 miliard eur (15,70 miliardy dolarů) u své sítě více než 2000 dodavatelů v USA. Airbus v posledních letech rozšířil své aktivity v USA – závod finální montáže řady A320 a A220 v Mobile zaměstnává více než 2000 lidí. 

Boeing dodává okolo 17 % svých letadel do Evropy, zatímco Airbus dodává přibližně 12 % letadel do Spojených států, některá z nich jsou montována v Mobile.

Nejistota zasáhla trhy a nějakou dobu přetrvá

Situace je stále velmi nestabilní a není přesně známo, jak budou americká cla uplatňována na letecký průmysl. To ovlivní způsob, jakým budou uplatňována odvetná cla vůči společnostem Boeing a Airbus, která značnou část obsahu svých letadel (zejména motorů) získává z USA.

Prozatím se zdá, že drtivá většina zemí je připravena s Trumpem o nových clech a snížení deficitu jednat. Z toho lze soudit, že výsledek bude pro USA pozitivní. Trump nasadil pomyslnou laťku velmi vysoko a v jednáních se bude hledat kompromisní poloha.

Největším oříškem pro Trumpa bude nepochybně Čína. Například Apple již poslal do Států pět nákladních letadel plných iPhonů, což ledacos naznačuje.

Pokud jde o výrobce letadel, jejich největší nervozitu vyvolávají obavy o dodavatelské řetězce, jejichž situace už dnes není nijak růžová. Nová cla mohou jejich situaci dále zhoršit.

O dalším vývoji můžeme zatím jedině spekulovat. V mezidobí je jasné pouze to, že na trzích bude po nějakou dobu trvat značná nejistota. (Foto: The Air Current, Al Jazeera, DW, planes.cz)

Fotografie k článku

Související fotky

9
Boeing
Dubaj - Al Maktoum

A350
Airbus Industrie
Dubaj - Al Maktoum